|
|
Jako pes a kočka?
Ačkoliv se rčení "jako pes a kočka" obecně používá k popisu vztahu nepříliš přátelského, mohou se mít psi a kočky docela rádi. Nevěříte?
Nezačalo to příliš vesele, umřela nám fenka středního knírače, která v podstatě - ač tomu nikdo předem nevěřil, protože byla ostrý hlídač - vychovala naši jednu kočku. Byly spolu do poslední chvíle jako stín, Maja nějak tušila, že její velká kamarádka s ní už dlouho nebude.
září 2003 - Maja a její bratr, když se jejich rodiče rozhodli odejít s jedním ze svých tří koťat (Majin bratr žije v rodině dceřinné spolužačky s argentinskou dogou)
Asi za 14dní jsme si přivezli nové štěně, je sice z chovatelské stanice na venkově, ale majitelé nemají kočku ani jednu, tak jsme s napětím čekali, co bude doma.
Musím říct, že mě asi kočky budou překvapovat celý život - jejich klid a nadhled je to, co na nich obdivuji.
Nové štěně samozřejmě po všem chňape a všechno honí, takže první dva dny nebylo na zahradě vidět nic jiného než překvapené skoky všech koček, které k nám chodí „besedovat“ na velký strom. Poté, co se asi pět koček tísnilo na jedné větvi (což nechápu, když byl volný celý strom), si zřejmě sousedčina 11letá kočka řekla, že už toho bylo dost a velmi, opravdu velmi pomalým tempem slezla ze stromu a šla po trávníku směrem k průlezu v plotě. Štěně za ní, kočka se zastavila, štěně se zastavilo, kočka se otočila a dívala se na psa a já ke svému překvapení vidím, že si sedl i pes, ale po chvilce odběhl.
září 2003 - Po asi týdnu doma, Axa, ačkoli štěňata sama nikdy neměla, Maju velmi dovedně „přesunovala“ a schovávala
Během týdne čtyři z pěti koček pochopily, že je nutno přes naši zahradu přecházet zvolna, občas si sednout, nemávat ocasem ani u nás nechňapat po mouchách nebo kytkách. Pejsek se honí s klacíkem, uvidí kočku, běží k ní, kočka si sedne, pes si sedne, chvíli na sebe koukají, ale neposedné štěně to přestane bavit a jde si zase za svým klacíkem.
Jediná, koho náš pejsek honí je Maja, která si s nadhledem téměř roční kočičí slečny vychutnává štěněčí nezkušenost a provokuje ho. Sedí na hromadě dřeva schválně na konci, pes se za ní drápe, polínka se uvolní a štěně spadne - to už ovšem Maja sedí na sušáku na prádlo a s výrazem „To přece ví každá kočka, že se ty polena sesypou“ nechá psa obíhat kolem sušáku.
Včera jsem ji pozorovala, jak okusuje větvičky schválně nad místem, kde na zemi ležel pes. Při tom, že tento strom má průměr koruny asi 6 m, mi nikdo nenamluví, že zrovna na tomto místě jsou ty větvičky nejlepší. Trhali jsme se s manželem smíchy, když jsme pozorovali psa, jak nechápe, odkud se ty kousky dřeva berou, ale Maja se mu nakonec ukázala. Museli jsme psa vzít do náruče, jinak by nám určitě zkolaboval, začal obíhat strom neuvěřitelnou rychlostí. Když se nám konečně podařilo psa uklidnit, slezla Maja ze stromu, prošla kolem nás, o každého včetně psa se otřela a s výrazem „Na tebe, ty trdlo vyzraju vždycky“ odešla do kuchyně sežrat mu několik granulí.
březen 2004 - Maja a Axa
Předevčírem zase běžela a přeskočila nádrž na dešťovku, ale štěně jsme lovili z ní. Zajímavé je kočky pozorovat, když štěně spí. Obcházejí jako sudičky okolo, něžně čuchají k celému tělu, pak si sednou kousek stranou a čumáčkují se zase navzájem, jakoby si něco říkaly.
Dnes dopoledne pes vyhrabal docela velkou díru, jedna z koček šla po trávě a narazila na tu rozhrabanou hlínu, podívala se na mě s výrazem“Budeme to muset přežít, než se uklidní“ a rozházenou hlínu obešla. Nebo jsme nakoukli na zahradu a zjistili jsme, že štěně roztahalo staré matrace, které mají kočky na ležení pod balkonem, po zahradě, ale už na nich ležely kočky jakoby říkaly „Prima změna, když svítí sluníčko“.
červenec 2004 - štěně Baldy
Tak si říkám, že všichni naši psi se vždycky s kočkami nakonec shodli, tak i toto štěně to pochopí. A pak to zas bude tak, jak bylo, že pes bude hlídat u plotu a v běhu bude přeskakovat kočky na sluníčku, a kočky se budou chodit o něho otírat a naše pošťačka zas řekne „To je divné, takový hlídač, a s kočkama je kamarád“.
přidat do oblíbených | poslat e-mailem | vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Gratuluji k takto osvícené smečce! (2004-08-17 07:50:25, Olga) Odpovědět
A ještě by mě zajímalo, jestli Vaši psi mají takovéto vztahy jen s Vašimi domácími kočkami nebo i s těmi venkovními.
My máme domek s malinkatou zahrádkou, dvě vlastní kočky a 5 - 6 takových, které se tam celkem pravidelně vyskytují. Před časem jsme uvažovali o psovi. Zejména kvůli zloďejům, protože za rok a půl je bilance jednou vykradený dům a dvakrát auto :-(. Zatím z toho sešlo, protože jsme zjistili, že bychom na psa v současné době asi neměli dostatek času, ale do budoucna tu tato možnost je.
Z Vašeho článku vyplývá, že to hodně zavisí i na kočkách, jak se k psovi budou chovat, takže se asi dá předpokládat, že ty naše dvě domácí si na něj zvyknou a on na ně a s těmi venkovními to bude horší.
Každopádně Vám přěji spoustu krásných zážitků a pozdravujte všechny čtyřnožce!
pes a kotě (2004-08-19 17:55:28, Margit) Odpovědět
Máme psa - malý voříšek, nalezený, někdo ho vyhodil, v listopadu jsem ho přinesla domů a od té doby žije u nás na zahradě. Je dospělý, podle veterináře mu jsou tři roky. Je přátelský, jen takový "plašan", rád skáče, hraje si a honí věci. Před třemi týdny se u nás na zahradě ve dřevníku objevilo malé kotě - možná se zatoulalo, možná ho někdo vyhodil, možná přišlo o matku... Každopádně v okolí ho nikdo nepostrádá, a tak jsme se ho ujali. Pes na kotě reaguje jen zvědavě, bez známek agresivity. Maximálně ho pozoruje, očichá... a to i když mu vlezlo náhodou a nechtěně do boudy při svých výzkumných trasách po zahradě. Ale kotě na psa syčí, prská a seká drápky. Bojím se, že když by psa opravdu seklo, tak mu pes ublíží. Má někdo zkušenosti, jak to v tomhle případě zvládnout nebo jim aspoň seznamování usnadnit, aby se kotě přestalo bát? Kotě se pohybuje zatím po zahradě kam pes nemůže, je celkem plaché, i když ke mně se už i občas samo přijde pomazlit a hladit se nechá (ale jen v případě, že je ve dřevníku nebo poblíž, na volném prostranství zahrady se zjevně bojí a přechází ho velmi obezřetně).
Pokračování.. (2004-08-31 16:17:40, Helena) Odpovědět
protože jsme se až včera vrátili z dovolené, odpovídám na komentáře až dnes.
Musím napsat, že reakce psů a koček u nás doma vždy závisely na tom, kdo přišel do rodiny dřív, když přišlo k dospělému psovi kotě bylo to vždy lepší , kotě sice syčelo a někdy i škrábalo, ale dospělý pes nikdy žádnému kotěti neublížil, naopak bych řekla, že jsme chvílemi byli v situaci, kdy jsme se odhodlávali zakročit my, když pes fungoval skoro jako zahradní taxík. Když přišlo štěně k dospělým kočkám záleželo hodně na jejich zkušenostech, ale tak nějak si to štěně vychovaly. A to stejné platí o cizích kočkách, které k nám chodí (občas se vyskytnou 2-3 které chodí na jídlo než se ukáže, že k nám chodí bu´d si jen zpestřit jídelníček nebo se jich někdo ujme), pokud na psa syčí nebo dokonce po něm sekají tlapkou, přestane si jich všímat, cizí kočky navíc dost důkladně "mapují terén" - sedí třeba několik dní na sloupku u plotu a pozorují dění na zahradě a ví do čeho jdou. Jediná vyjímka byl loni nekastrovaný kocour, o kterého se přestali jedni naši sousedi starat a který značkoval domy (a občas i prádelny v zoufalé snaze najít si nový domov - toho kočky společně zaháněly a toho honila i naše Axa (ale v okamžiku kdy je teď v novém domově a vykastrovaný je přijat do společenství a večer ho vidívám s ostatními kočkami). Myslím si, že je kočka na povely pro psa velmi citlivá a rychle pozná, co pes smí a co ne, a když ví, že pes za ní nesmí na záhon, dokáže se schovat i na skalce a pak tam sedí tak dlouho až se pes uklidní nebo ho přestane bavit ji otravovat. A zase naopak naše kočky vidí, že se psovi utírají nohy a že pokud chtějí do domu když je mokro, musí si je něchat utřít taky.
Jak sznámit plaché kotě se psem (2004-08-31 16:30:57, Helena) Odpovědět
nevím, ale zkusila bych společné krmení, nějakou dobrotu, o které víte, že si ji nenechá ujít a dát misku tak, aby na psa vidělo, postupně misky přibližovat, mám vyzkoušeno, ale my jsme nějak extrémně plaché kotě nikdy neměli.
Seznamování (2004-09-01 16:59:31, Kicki) Odpovědět
Mám 10-ti letého voříška, nalezence a takového plašana, co rád dovádí, a přinesla jsem si domů malého kočičáka. Pejsek ho hned přijal jako kamaráda, ale kočičák byl z domova od rodičů naučený, že s psíky se kocouři nekamarádí. Prý ho to učila kočičí máma i táta :o)) Takže zpočátku jsem měla strach spíše o pejska než o mrňouse. Trvalo zhruba týden, než si kocourek přivykl a přestal aspoň prskat a sekat, pejsek se mu raději vyhýbal obloukem, ale kocourek byl zvědavý a pomalinku se k němu přibližoval a nemohl odolat vrtícímu se psímu ocasu, se kterým si chtěl hrát. Teď u nás bude kocourek měsíc, s pejskem jsou nejlepší kamarádi, řádí spolu a jeden bez druhého ani ránu. Jen musím ještě dodat, že vždycky, když na pejska kocourek "vyjel", tak jsem na něj zasyčela, aby to nedělal a pejska jsem pohladila a hlasem uklidňovala, právě proto, aby nežárlil a nechtěně mu třeba neublížil. Teď už snese i nějaký ten škrábanec nebo kousanec :o)) Takže doporučuji zpočátku alespoň trošku dohlížet.
Jen se Vám chci svěřit (2005-07-18 09:14:49, Helena..) Odpovědět
včera jsme našeho Simonka nechali odejít, v pátek ráno byl ještě O.K., večer byl takový jako zmatený, v sobotu jsme byli na pohotovosti, dostal ATB, ale včera v průběhu 2hodin došlo k takovému zhoršení, plakaly jsme v ordinaci všechny, ale nebyla jiná možnost.
Brečím jak želva, schovávám se před dcerou, abych ji nedrásala, jen jsem si chtěla ulevit stejně naladěným duším. Navíc ty naše zbývající potvůrky dělají jakože nic, a to je Simonek všechno naučil - nevděčníci.
Ach jo, (2005-07-18 10:01:02, Jana Bu.) Odpovědět
to je smutné....je jasné, že to pro vás musí být hrozné, držte se !!
Ach jo, (2005-07-18 11:07:01, Ainny) Odpovědět
jsem s vámi, tím spíš, že mě to asi v nejbližší době čeká se čtrnáctiletou ovčačkou, moc se té chvíle bojím...
fňuk (2005-07-18 11:58:37, Eva B.) Odpovědět
to je smutné :-((( smím - li radit: neschovávejte se a brečte, to se musí... ale udělali jste, co jste museli a Simonkovi už nic nechybí - u Nejvyššího kočky se má královsky a vypráví mu, jak skvěle se měl u vás :-)
to blbý rozhodnutí (2005-07-18 12:24:51, MagdaT) Odpovědět
Je vždycky to nejtěžší. V každém případě, Simonkovi není špatně.
j. (2005-07-19 07:52:48, Jana) Odpovědět
Na slovenských stránkách www.mackysos.sk jsem nedávno četla moc krásnou myšlenku. Snad Vás všechny, kteří jste ztratili milovaného zvířecího přítele, potěší.
Jana
na velkej nebeskej lúke sa hrajú všetky milované zvieratká, ktoré nás opustili. za lúkou tečie riečka a cez ňu vedie dúhový most. po tomto moste zvieratká samé nemôžu prejsť - čakajú teda, kým príde ich človek a společne sa raz cez dúhový most vydajú ďalej. je dobre, keď človek nemusí prechádzať dúhový most úplne sám
Rada (2009-09-07 07:33:47, Honza) Odpovědět
Dobrý den,máme siamku,starší dámu a chceme si pořídit pejska.
Protože ale nechceme kočičce způsobit trauma,rád bych se dozvěděl,jak se siamka snáší ze psy z rodiny(které zná) a pokud je to možné,tak jaký postup při seznamování ze štěnátkem by jste doporučila.Děkuji za odpověd
Honza České Budějovice
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|