Od té doby, co máme doma naše "holky", uběhlo přibližně čtvrt roku a oslavili jsme naše první společné Vánoce. Bellinka i Pusinka se změnily k nepoznání (hlavně do šířky), a koneckonců naše domácnost se kvůli nim musela trošku změnit taky.
Jedno tělo, jedna duše
Poté, co jsme k Bellince přinesli Pusinku, se na sebe holky zrovna netvářily. Nepropukly žádné boje, ale zkrátka jejich vztah se dal nazvat totální ignorace. Postupně se vše ale měnilo a hlavní zlom nastal asi po 14 dnech, kdy Pusinka onemocněla zánětem dásní a my s ní, chuděrkou malinkou, jezdili často k veterináři. Bellinka po tom, co probrekomňoukovala její nepřítomnost za dveřmi, se k ní po návratu přiřítila ji přivítat a bariéry prostě padly. Prohánět se dokáží báječně, a jakmile jedna zmizí z dohledu, druhá ji hledá a hledá.
Bellinka a Pusinka
Misky máme sice pořád dvojmo, ale vlastně nevím na co, protože Pusinka jí jenom tam, kde je Bella. Ta se stala jejím vrchním ochutnávačem. Po dlouhodobém léčení zánětu dásní Pusinky, kdy jsme se snažili jí prášek podsunout jednou v tom a jednom v onom, začala být velmi obezřetná. A tak, třeba když holky dostávají Calopet, musí napřed přijít Bella, která ochutná: "Jo je to dobrý, Pusino, tabletka tam není," a Pusinka si pak taky smlsne :-).
Po téměř dvojměsíčním léčení se Pusince pusinka zahojila, byla prohlášena za zdravou, a abychom se nenudili, začala nám mrouskat. Do té doby tichounce pomňoukávající čumáček se přes noc proměnil ve řvouna obrovského, kterému nebylo rovno. A protože nám veterinář doporučil odložit kastraci na dobu pozdější, až bude prostě plná sil, možná si to prožijeme ještě jednou.
Holky pořádně přibraly a pěkně se vybarvily. Nejen co se srsti týče, ale i svých povah.
Bellinka
Bellinka je šlechtična aristokratka, a jakmile se jí něco nelíbí, koukne se na vás pěkně svrchu. Doslova je na ní vidět, jak se občas předvádí a kroutí přitom zadkem. Její výraz typu "otroci mí, a teď se starejte" se stal již celkem běžným. Komunikativní je snad až přespříliš, protože její pisklavé "míi, mi, míííííííííííí" se ozývá celý den a nejhlasitěji samozřejmě při nandavání mističek a krájení masíčka v kuchyni. Ale ve svých sladkých chvílích je to prostě "malitatej šernej broušínek, šertíšek náš šladouškej... :-)" a nejradši má, když jí lichotíme "Belinta je ještě malintá košiška, viď...?"
Vánoční Bellinka
Její oblíbené místo? Jídelní stůl, křeslo, šplhadlo, prostě pozorovatelny. Odtud má všechno hezky na povel ve svých tlapkách.
Pusinka
Pusinka je... no pusinka :-) , to se nedá jinak. I kdybych se sebevíc snažila, příhodnější jméno vystihující její povahu mě nenapadle. Je to mazlík medvěd plyšák s těma největšíma kukadlama na světě, a každý, kdo ji vidí, by ji pro ten její kukuč samou láskou umačkal. A ona? Je pohodář a flegmatik nic neřeší, nic jí nenervuje, hlavně když je panička poblíž. Při jednom dlouhém čekání na veterině odrovnala všechny tím, že sebou plácla nabok a začala hlasitě chrápat. Pusinka sebou plácne - a to doslova kdekoliv - kde zrovna je jeden z nás, dvounožců, a my ji pak musíme přeskakovat, přičemž se snaží nás chytnout tlapkami. A je závislá – na lásce a mazlení. Když jí chvilku nemazlínkujete, přijde a dá vám hlavou takovýho beránka, že svou chybu okamžitě napravíte :-)
Úřadující Pusinka
V autě jezdí holky obě a rády, a nejraději bez přepravky mě na klíně a koukají z okýnka.
Soužití s psíky
Koncem listopadu nám začala hárat naše téměř roční fenka a hned dvakrát za sebou, a tak jsme ji museli izolovat do koupelny, aby - jak jsme se smíchem říkali - nespáchal její bráška incest. A samotnou v bytě s holkami jsme se báli ji celý den nechat. Jaké bylo naše překvapení, když jsme se jeden den večer vrátili domů a našli fenku ne v koupelně, ale dveře otevřené a fenku Terrynku s holkama rozvalené na gauči?! Asi do smrti nezapomenu na ten výraz – "áách jo, panička je doma, no tak konec mejdanu, holky." Od těch dob jsou ty tři nerozlučné kamarádky.
Pár postřehů
No a teď ty změny a postřehy v naší domácnosti:
- Kytek mám asi půl, tu druhou půlku holky při vzájemných hrátkách polámaly, rozžvýkaly, a některé jsem odstranila dobrovolně, vzhledem k tomu, že byly trošku jedovaté.
-
Postel je nám malá, neb Pusinka se válí uprostřed, Bellinka naštěstí na křesle vedle (bodejť by ne, je to tam pohodlnější). Páníček se ráno probouzí se sladkým "ahoj Pusinečko"... ale mě tím nemyslí :-)
-
Když se koupeme, koukají na nás do vany dvě zvědavé kočky (po dobu hárání i fenka)
-
Po zemi se válí asi desítky hraček, míčků, kaštanů, myší, chrastítek apod. Každá návštěva něco přinese a holky stihnou vše během vteřiny báječně oslintat
- Ráno snídáme s kočkama – a to doslovně, protože Bellinka krade jídlo z talíře a Pusinka řve své "mňáuuuuuúúúúú, dej mi taky mňááááááááááuuuuuááááám" pod stolem.
-
Večer před spaním řvou obě "mlíííííččkoooooúúúúúúúúú" a já kmitám jak tryskomyš, aby bylo včas a ve správné teplotě v těch správných mističkách.
Vánoce s holkama
Tak jsme se u vánočního stromku svorně shodli na tom, že ty nejlepší dárečky jsme nedostali pod stromeček, ale trošku dřív. Jsou chlupatý a tlapkatý a mňoukací...
Související odkazy:
Související články: