Kamarád/ka/ pro jedenáctiletého kocoura?

[tududu]

Dobrý den,

mám kocoura, kterému táhne na jedenáctý rok, chová se ale spíš jako kotě, je to veliký mazel, hodně upovídaný a i podle veterináře působí jako daleko mladší. Je to obyčejný mourek. Vzala jsem ho kdysi z útulku jako tříměsíční kotě poté, co mojí tehdy osmiměsíční kočce odešel její sourozenec (následkem pooperačních komplikací po kastraci - prý vrozená srdeční vada). I když byli každý dost jiný, sžili se rychle a prožili spolu deset let užívání společných pelíšků, misek, wc a každodenních výletů do zahrady. Před pár měsíci kočka odešla a já zvažuji nějakého dalšího "sourozence" (šlo by každopádně o výběr z útulku), ale vzhledem k věku kocoura moc nevím, jestli je to vhodné a pokud ano, jakou variantu zvolit. Jak jsem to tak zatím předběžně probírala s okolím, dozvěděla jsem se skoro všechny možné názory:

K takhle starému kocourovi
a) další kočku v žádném případě
b) jedině úplně malé koťátko - nejlépe kočičku kolem 4 měsíců
c) dvě úplně malá koťata - nejlépe páreček; kocoura neohrozí a nebudou tolik vyděšená
d) odrostlé kotě, nejlépe po kastraci - pak už na pohlaví nezáleží
e) je to úplně jedno, v tomhle věku se už stejně nesblíží s nikým novým a budou se v lepším případě jen tolerovat
f) je to úplně jedno, pokud si budou povahově blízcí a kastrovaní, na pohlaví ani věku nezáleží

Tak nevím.
Ještě doplním, že kocour nijak výrazně nesmutní, když nejsem doma, je na zahradě nebo spí.
Nebráním se ani jednomu řešení (včetně varianty dvou nových přírůstků), jen bych potřebovala vědět nějakou odbornější radu nebo zkušenost, protože bych se nechtěla dostat do situace, kdy bych musela nováčka vracet zpátky do útulku nebo i jen zbytečně stresovat. Zajímá mě tedy doporučený věk, pohlaví, případně další faktory vhodné pro úspěšné sbližování s "novou generací". Budu vděčná za jakékoliv další názory.
Děkuji, Tudu

[evelinas]

Ja som hlasovala za 2 malá koťátka, najlepšie súrodencov.Spolu sa vyblbnú a staršiemu kocúrikovi dajú pokoj.Kedže kocúrik môže chodiť na zahradu,nehrozí že by mu v kuse nedali pokoj.Záleží ako si sadnú.Mne syn po Olinkovej smrti priniesol malinkého Aliho a 5 ročný Kasperko ho prijal od prvého dňa.Mám v albume ako spolu spinkajú.Lady sa ho veľmi bála,pol roka trvalo,kým sa presvedčila ,že jej neublíži,že nemusí pred ním utekať,takže som si aj poplakala.Ani po 2 rokoch nespinkajú spolu ani sa nehrajú.K Alimu pribudla Smudlinka a od začiatku sú kamaráti,takže nikdo vám nezaručí,ktoré rozhodnutie je správne,to ukáže až čas.

[Vixenne]

Sousedky na patře si ke svému třináctiletému kastrovanému Panu kocourovi pořídily malé kotě, asi dvouměsíční. Kocour se na týden urazil na paničky, ale malému kocourkovi se od začátku hezky věnoval a stal se jeho kočičím strejdou.

Nevím přesně, zda jim z trucu pár dnů čůral kde neměl, tuším ne.

Pravdou je, že starší kocour je nekonfliktní. S mladým kocourem, který už má 7 měsíců, jsou údernou dvojkou, a od mladého se naučil pár zlozvykům, které před tím neměl.

Rozhodnutí je na Vás, volila jsem možnost, že je to o povaze.
Hodně štěstí a za odešlou kočičku upřímnou soustrast.

[Eva Bart.]

Já bych řekla, že chybí ještě jedna varianta: dospělou, vyrovnanou, klidnou, kastrovanou kočičku, která má ráda společnost dalších koček. Když bude ještě mazlivá, byl by to bonus pro Vás. Vypadá to jako příliš náročný požadavek, ale ,,tety" z útulků mají v nabídce tolik zvířátek a tak dobře je jistě znají, že vytypovat vhodnou společnici by se jistě podařilo.
Kotě ani dvě bych asi nevolila. I u nich nastane puberta a povaha se teprve potom ukáže.

[Rena]

[Dromedka]

Já bych byla asi pro koťátko a možná v tomhle případě i dvě, aby tolik nerušila seniora já měla doma 14letou kočku, o které jsem celý život byla přesvědčená, že je hrozný mrzout a žádnou jinou kočku nesnese Pak byla nucena chvilku snášet adoptované odrostlejší koťata a byl pro ni problém jen kolem nich projít do skleníku, neobešlo se to bez vrčení a útěků, což mě jen utvrdilo Pak jsem ale domů přivezla malou čiperu, 3 měsíční britku a i když ze začátku nevrle, nakonec se se starouškem spřátelily, i když to bohužel trvalo jen chvilku (selhání ledvin ).. věřím, že kdyby byly spolu déle, rozhodně by se staly dobrými kamarádkami sama znáte svého kocoura nejlíp, ale z vlastní zkušenosti vím, že není vždy nejlepší spoléhat jen na své pesimistické domněnky

[tududu]

...nakonec z toho spíš tak nějak samovolně vyplynul ten páreček a všichni jsou spokojení - viz http://www.kocky-online.cz/forum/album_showpage.php?pic_id=14194&user_id=279
/asi je to jasné, ale pro jistotu: "zlaťák" - pan domácí, "stříbrňáci" - noví kámoši - Pepíno a Elí/. Naprosto spokojená jsem i já, protože Kocour naprosto změnil chování, úplně zmizelo jeho zpovykané rozmrzelé ječení na celé kolo, když se mu zrovna něco znelíbilo nebo se nudil. Taky se víc drží doma. A samozřejmě pomáhá s výchovou dorostu, například tuhle, zrovna když jsem nebyla doma, jim ze zahrady obětavě přinesl vrabce, aby neměli mezery ve vzdělání
Díky všem za názor.

[lubinka]

Úžasné foto, z toho musíte mít obrovskou radost, moc gratuluju

[evelinas]

Krásne foto,nech sa darí.

[marcelaul]

Lépe jste nemohli vybrat, je to bezva parta! Krásná fotka.

[Vixenne]

Teším se, že jste všichni spokojeni! Fotka je nádherná a ten vrabec, no třeba omladinu učit, co je k jídlu...

[lubinka]

[tududu]

K tomu brabčákovi ještě musím doplnit, že jsem po příchodu zjistila, že větší část z něj - velmi pedagogicky - odrbal v prázdném lavorku, který jsem zapomněla na podlaze, zřejmě kvůli názornosti Pak jim ho ale bohužel asi dal kolovat a tak zbytky peří nacházím a luxuju ještě po týdnu ve všech možných i nemožných koutech bytu.javascript:emoticon('')

[tududu]

...a jinak všem ještě jednou díky. I já mám radost, že se nám to povedlo, snad to dlouho vydrží - takový dárek si člověk naděluje jen párkrát za život