Dobrý den,
zasílám Vám pár fotek Dony. Po zdravotní stránce je na tom dobře. Váží cca 2,5 kg a furt by něco jedla.
Pořád je velmi akční. Nejvíc miluje šňůrky všeho druhu a lovení své kočičí spolubydlící, která s tím měla
ze začátku velké problémy, ale zdá se, že tomu také přišla na chuť. Nutno podotknout, že si nikdy
neublíží.
Co se Dony týče je, jak jsem psala dříve, zdravotně v pořádku. Zraněná noha zatím drží, Dony s ní dovádí
jako by nikdy žádnou zlomeninu neměla. Šplhá po škrabadle, běhá, skáče. Poslední dobou si velmi oblíbila
hru na honěnou s člověkem. Ta hra spočívá v tom, že poté, co člověk otevře dveře po příchodu domů vyběhne
na chodbu a nechá se nahánět po schodech nahoru a dolů. Případně se uvelebí na balkoně a pozoruje dění na
ulici. Naštěstí máme v domě jenom tři patra.
Se svojí kočičí kamarádkou se už také poměrně sžily, i když první týdny byly krušné. Dony se u nás
aklimatizovala sice velmi rychle, ale Evženie se ze začátku o své teritorium a své lidi nechtěla moc
dělit. Také nebyla zvyklá na to, že na ní každou chvíli zpoza nějakého rohu, z pod postele nebo z různých
jiných míst zaútočí pruhované ztřeštěné stvoření. Tak trávila velkou část dne ve své skrýši pod gaučem,
které se Dony z neznámých důvodů většinou vyhýbala. Často jsme slýchávali prskání.
Nicméně teď už jsou velké kamarádky. Pořádají hony na sebe navzájem, perou se, občas spolu usnou na okně.
Největší radost vždycky máme, když se uložíme ke spánku my a kočičí dámy začnou pořádat noční běhy.
Nejoblíbenější je sprint z obýváku na okno v kuchyni nebo vytrvalostních několik koleček z obýváku přes
kuchyň do ložnice s otočkou na lidech v posteli a zpět. To pak máme pocit, že nám po bytě běhá stádo
splašených koní. Už jsme se i naučili schovávat jim na noc tunely, do kterých s oblibou skákají šipky a
dělají tím nepředstavitelný kravál. Marně jim vysvětlujeme, že je noc a lidi chtějí spát, protože ráno
musejí vstávat a jít do práce, aby mňoučata měla kde bydlet, co jíst a s kým si hrát.
Od první chvíle co k nám přišla má Dony slušný apetit. Docela přibrala, ale drží si váhu 2,5 kila (asi
proto po nocích pořádají běžecké závody TourDeByt). Dostávají hlavně granule a občas jako chuťovku
kapsičku nebo konzervu.
Ustlat si je schopná tam, kde si zrovna umane, ale po nočním tréninku se většinou skácí v posteli a spí s
námi. Budí se, a zároveň i nás, většinou kolem třetí ráno. Buď začne útočit na naše nohy nebo po nás skáče,
případně se výrazným vrněním a šťoucháním hlavou do ruky dožaduje hlazení a drbání.
V galerii najdete ještě pár fotek. Moc jich nemáme, jelikož je Dony opravdu neskutečně živá a rychlá,
dost často je na fotce jenom nějaká šmouha nebo se ji nepodaří vyfotit vůbec. Nejlepší je fotit ji když
spí. A to nejen proto, že je nejroztomilejší.
Související odkazy: